2017

Sny, 2017, 2:10

Video vzniklo pro výstavu umělkyně Kamily Ženaté Horizont událostí. Vycházelo ze scénáře inspirovaného sny sedmi žen, které podstoupily skupinovou sebepoznávací zkušenost.

2016

Krabice, 2016, 1:00

Video, v němž je tematizováno „znesvěcení posvátné schránky“ – kouzelnické krabice, kterou si vyrobil můj otec, jehož koníčkem bylo kouzlení, se kterou jsem si jako malá hrávala a po otcově smrti ji opatrovala jako vzácnou relikvii. V jiné době se schránka v rukou mého dítěte stává úplně běžným předmětem. „Vzácnou skříňku“ si přisvojí tím, že ji polepí levnými nálepkami s motivy koster a lebek.

2015

Stáť smiem 1, 2015, 6:50

Klavírista hrající píseň křesťanské kapely eSPé Stáť smiem.

Stáť smiem 2, 2015, 6:50

Bubeník hrající píseň křesťanské kapely eSPé Stáť smiem.

2014

Pičus, 2014, loop

Ve dřevěné kolébce, která se v naší rodině používá již několik generací, vyrobené jedním z mých předků, ve kterém jsem lehávala jako malá i já, se urputně kolébám sem a tam.

2013

Svačinka, 2013, 2:00

V polním mobiliáři posvačím, líbám Ježíše a odcházím.

Sv. Kryštof, 2013, 1:50

Ve videu natočeném v bořitovském kostele před románskou freskou nohou Sv. Kryštofa píši do vzduchu holí Zatím se ve vesmíru nikdo nenarodil ani nezemřel.

Hřbitov, 2013, 0:30

Záznam situace poté, co jsem uložila urnu svého zesnulého otce do naší rodinné hrobky v Černé Hoře. Jdu v rokokovém kostýmu od hrobu a podlamují se mi kolena.

Hrobka, 2013, 0:50

Hrobku v čele hřbitova mí předci odkoupili od vrchnosti. Herci v historických kostýmech představují rodinou konstelaci mého dětství. Každý z nich opakuje pro něj typické výroky. Já stojím v hrobě a vyplazuji z něj jazyk.

Propast Macocha, 2013, 0:40

Ležím na dně Macochy – propasti sebevrahů – na ledovém a mokrém betonu turistického chodníku a zpívám slova z katolického kázání: „Do temnoty světlo, místo strachu teplo.“

Věstonická Venuše, 2013, 1:10

Na místě nálezu Věstonické Venuše ve vinici pod Pálavou nechávám dát na zadek matku své dospělé dceři. Ta přitom drží unikátní kopii – sádrovou sošku odlitou přímo z originálu Věstonické Venuše. V dalším záběru dcera v podvečer prochází lesní monokulturou a vybíjí si svou agresi.

Pomník války, 2013, 0:45

Moje romská prababička zahynula v Osvětimi a zanechala za sebou šest dětí a muže. Jedna romská lidová zpěvačka, které v Osvětimi zemřelo pět dětí a manžel, zde po traumatickém zážitku složila nejsilnější texty svých písní. Ve videu ji nechávám promluvit ústy dvou mladých mužů stojících u pomníku zásadní operace druhé světové války.

Loupežník, 2013, 1:20

Na místě, kde byl vloni nalezen poklad, pořizuji voyeurský záznam loupežníka, hledajícího marně svůj lup, který si v lese ukryl. Je to na místě, kde jsem před patnácti lety v noci potkala ducha loupežníka. Svým příběhem dokládám místí pověst o loupežníkovi, kterou do záběru vyprávím.

Skanzen, 2013, 1:10

Sedím zde ve světnici skanzenu Přerova nad Labem se skupinou figurín žen všech generací. Po chvíli se zvednu a pošeptám jedné z nich důležité sdělení.

Futra, 2013, 1:20

Částečně je toto video remakem slavného videa Vita Acconciho Undertone (1972), v němž autor sedí před kamerou a vypráví své masturbační představy o dívce, která tře jeho nohy pod stolem. Já sedím za stolem ve futrech mého starého rodného domu a opakuji anglicky, že jím maso mrtvého otce. Ve druhé části videa pojídám maso z kance.

Tam dole, 2013, 1:10

V prvním záběru ležím v posteli s urnou s ostatky svého mrtvého otce. Ve druhém potom vedle svojí matky. Ležíme tu jako poslední Baráčkovi a přeříkáváme básně Josefa Hory, který přebral pseudonym mému zesnulému prastrýci z Černé Hory.

2012

Sekyra a pneumatika, 2012, loop

Video vzniklo pro výstavu Maloval hlavolam (Galeire NoD, kurátorka: Tereza Severová). Tématem výstavy byla „fascinace cyklickými procesy a ději“. Kurátorka oslovila umělce pracující s principem nekonečného opakování. Projekce dvou neklidně visících artefaktů běží v nekonečné smyčce. Sekyra se stále točí, houpačka z pneumatiky se stále houpá.

Legenda Black Hill, 2012, 5:50

Video vzniklo pro výstavu Black Hill jako citace a sebereflexe dosavadní tvorby D. Baráčkové a P. Herotové vztahující se k Černé Hoře, kde obě umělkyně působily. Legenda Black Hill je specifickou „videoprocházkou“ po důležitých místech v této obci.

Myslela jsem si, že mám po tobě mrtvici, 2012, 2:40

Autorky (Daniela Baráčková, Markéta Kubačáková, Šářka Telecká) a zároveň účinkující v tomto videu vytvářejí obraz o svých otcích díky útržkům vět či promluv, které se staly určitými formujícími hranicemi, od nichž se člověk znovu a znovu bolestně odpoutává, aby nalezl svoji identitu. Umělkyně se snaží s jistou nadsázkou odkrýt sebe-konstrukt skrze vnímání druhého.

2011

Domov pro seniory Černá Hora, 2011, 1:20

Pohled ze smrtelné postele mojí babičky, která zemřela v domově důchodců v Černé Hoře.

Výškové budovy, 2011, 3:20

Ve videu jsou zaznamenány konstruované monology postav v parteru výškových budov situovaných podél pražského toku Vltavy. Lidé pronášejí citace z dobových (postmoderních) kritických teorií a studií na téma městského života a urbanismu v tehdejší západní Evropě konfrontovaného s aktuální pražskou situací (2011).

Požár, 2011, 5:30

Video zaznamenává jeden pohled z okna sedmého patra. Prezentuje sérii rozmanitého jednání obyvatel na ulici v souvislosti s požárem v protějším paneláku, naznačující rozmanitost vztahů a postojů k události.

2010

To se ti řekne ahoj, 2010, 2:30

Matka v roli otce postiženého globální afázií v dialogu se svojí dcerou reagující na nesrozumitelnou řeč kontrmanipulativními výroky.

2009

Situace, 2009, 2:15

Video se sérií reprodukovaných situací, původně skutečně prožitých, na pozadí makety domu podle mého návrhu. Tyto situace jsem vybrala na základě šesti rodinných fotografií. Na všech jsou moji příbuzní nebo já s nimi. Všechny jsou pořízeny na místech, která hrají roli jak v mém životě, tak v „Černohorské kauze“ (viz. téma výstavy Černá Hora v Galerii mladých). Nechala jsem zde zreprodukovat všech šest situací podle mnou napsaného scénáře. Všem zúčastněným jsem vložila do úst komentáře vztahující se k utrpení. Jejich původ je většinou v textech o lékařské etice, filozofii a dějinách medicíny. Jsou vytrženy z původní souvislosti, přeskládány, zosobněny a vloženy do úst postavám v jednotlivých situacích.

Jednou jedna bříza, 2009, 2:40

Video bylo představeno v rámci festivalu Gask Artfest v Kutné Hoře v sekci umění ve veřejném prostoru s názvem Místo a formule (kurátorka Lenka Vítková). Skládá se z dvojice záběrů zaznamenávajích totožnou akci – vyvolávání série mnohoznačných vět ze střechy přístavby secesního nádraží směrem k břízce rostoucí divoce na protějším balkoně domu patřícího starostovi Kutné Hory. Video bylo promítáno ve smyčce tvořící nekonečnou mantru přímo na nádraží v prostoru prosklené přístavby navazující na čekárnu a prodejnu jízdenek.

Černá Hora, ano, 2009, 2:40

Původní videoinstalace spočívající v částečně zakryté projekci totožné se záznamem. Pokud divák nahlédl pod omezení projekce, narazil na totožné omezení v záznamu. Ve videu se schovanou hlavou skanduji jako fanoušek Černé Hory různé slogany vztahující se k mé rodné obci.

Být, bydlit, obyvatel, byt, …, 2009, 2:20

V Galerii mladých jezdím na své výstavě těhotná po zábradlí a při seskoku vždy řeknu jedno vyjmenované slovo, dokud neproberu postupně všechna písmena. Měním způsoby jízdy a vynechávám ta vyjmenovaná slova, která nesouvisí s výstavou.

2008

Kung Fu Panda, 2008, 2:40

Dialog ze stejnojmenného animovaného filmu přehraný v naivních kostýmech na nočním parkovišti před Village Cinemas.

Oheň na hřišti, 2008, 2:20

Zatímco dva muži drží dívku za roztažené ruce a nohy na hřišti střední školy, kam předtím přišli a ona se jim dobrovolně podvolila, na střeše začne hořet nenápadný oheň, který doběhnu uhasit z klasické sprintérské startovní pozice.

Kouzlo garáž, 2008, 2:40

Scéna se odehrává u garáže, kde jsme s naší „anarchistickou partou“ mívali klubovnu a improvizovaný bar. Ve videu předvádím neuměle kouzlo s politickým podtextem, které jsem objevila v otcově kouzelnické příručce. Já i moje asistentka máme na sobě bombra.

2007

Meč, 2007, 1:00

S čínským mečem okolo sebe sekám a bodám v prostorách nemocniční čekárny v Praze na Bulovce.

Trn, 2007, 2:30

Dětská říkanka s ilustrativním tanečkem recitovaná s čínským mečem v ruce před nemocniční recepcí v Praze na Bulovce.

2006

Pavel a panelák, 2006, 4:50

Dokumentární záznam výjimečného chlapce poslouchajícího rádio, topolů a kdysi legendárnímu domu. Prostředí výstavní skříně socialistické výstavby a kulisy filmu Kinoautomat: Člověk a jeho dům. Chlapec se kývá spolu s topoly do jejich rytmu.

Vzpomínáme, 2006, 2:40

Před černohorským hřbitovem, v jehož čele je monumentální hrobka Baráčků – mé rodiny, hraji na fiktivní varhany na zídce, na níž se zveřejňují fotografie čerstvě zesnulých. Jedná se o napodobení toho, co jsem zde často dělala jako malé dítě.

Pamětní deska, 2006, 1:00

Žačka černohorské základní školy recituje báseň o domově do lhostejné okresní komunikace. Jedná se o skutečné odhalování pamětní desky Josefu Pilnáčkovi, zesnulému černohorskému historikovi.

6, 2006, 0:40

Přísně a bez vysvětlení fackuji sousoší dětí v Rychnově nad Kněžnou.

You don’t need scarf on head, 2006, 1:20

V tomto videu je zachycena moje babička při sérii prohlášení uprostřed práce na své zahradě. V tomto inscenovaném videu babička poprvé v životě mluvila anglicky. Reprodukuje zde fragmenty rozhovoru o globálních problémech, který jsem vedla s arabským prodavačem šperků v Egyptě.

Country Man, 2006, 2:10

Naivně dvojjazyčné vyprávění příběhu místa, na němž stojím, již neexistující stavby a dětského zážitku.

Gumáka, 2006, 1:20

Chaotický obraz a zvuk vzniklý skákáním přes potok v jednom gumáku. Jedna situace, jeden den, jeden záznam.

Times Square, 2006, 2:10

V New Yorku na Times Square opakuji performance Jiřího Kovandy, kterou uskutečnil v roce 1976 na Václavském náměstí v Praze.

Papoušek, 2006, 1:00

Statický záběr na papouška vystaveného ve zverimexu v pražském nákupním centru.

2005

Srp, 2005, 7:30

Mezi dvojicí stěn sbíhajících se v ostrém úhlu žnu trávu srpem, dokud se nedostanu do kouta.